První magická recenze - Čaroděj Zeměmoří (připravila Niane z Libelusie)

FAKTA

Autor:                       Ursula Kroeber Le Guinová

Název:                      Čaroděj Zeměmoří (1993, 2003)

Pokračování:             Ano

Názvy dalších dílů: Hrobky Atuánu (1994), popř. Atuánské hrobky (2003)

                Nejvzdálenější pobřeží (1995, 2003)

                Tehanu - poslední kniha Zeměmoří (1997, 2004)

                ----

                Příběhy ze Zeměmoří (2003)

                Jiný vítr (2005)

Nakladatel:         AF 167 (devadesátá léta)

                Triton (nejnovější vydání)

Překlad:         Petr Kotrle

                Irena Přibylová

Film:         Ano (Zeměmoří, 2004, 2x90 min, režie: Lieberman)

                                odkaz: https://www.csfd.cz/film/188075-zememori/

KRÁTKÉ SHRNUTÍ OBSAHŮ ZÁKLADNÍ TETRALOGIE

1, Čaroděj Zeměmoří

Hlavním hrdinou je mladý čaroděj Krahujec. Pozorujeme jeho cestu z rodné vesničky, přes krátký pobyt u velkého mága Gontu Ogiona, jeho cestu na ostrov Roke, kde se nachází kouzelnická škola, až k putování a honbu za vypuštěným stínem.

Krahujec, odjakživa netrpělivý a toužící po slávě a umění, nastupuje svou dráhu čaroděje. Na škole magie na ostrově Roke se brzy stane nejnadanějším studentem. Všichni mu předpovídají dráhu arcimága. Jeho cesta je však zkomplikována, když se při nepovolených hrátkách rozhodne povolat ducha slavné mrtvé Elfarran. Skrze jakousi "průrvu" se však z místa tmy a bezejmených  prodere do světa Zeměmoří "Stín", který Krahujce málem zabije. Celý zbytek knihy je pak ve znamení honby za Stínem, který, pokud nebude zničen, může přivést do záhuby celé Zeměmoří.

V tomto díle jsou nejvíce popsány principy světa, která Le Guin vytvořila.

2, Hrobky Atuánu

Náš starý známý Krahujec (o dost let starší) se vydává na ostrov Atuán, aby získal polovinu zlomeného prstenu Erreth-Akba, který je zároveň zlomenou (a poslední chybějící) runou (králů). Hlavní hrdinkou je však Tenar, též Arha, nejvyšší a Jediná kněžka hrobek. Tato mladinká kněžka v počátku přijímá své poslání, ale sílící pochybnosti a vývin její osobnosti je v pravý čas ovlivněn Krahujcem, který se ztratí v Labyrintu pod Hrobkami, kde hledá zlomený prstem. Jakým způsobem se spojí osudy Krahujce a Tenar? Budou spojeny obě poloviny prstenu? Odpovědi na obé a mnohé jiný najdete právě v této knize.

3, Nejvzdálenější pobřeží

I tento díl nás přesune v čase kupředu. Čaroděj Krahujec, drakopán a ten, "který přinesl Zeměmoří mír v podobě ztracené runy", je arcimágem a jedním z mistrů na škole Roke. Zeměmoří však ztrácí kouzla, čarodějové zapomínají "slova", pozbývají svou moc. Krahujec a následník zatím prázdného trůnu, mladičký princ Arren, se vydávají na dlouhou pouť, aby nalezli toho či to, co zlo způsobuje. Jejich pouť je nebezpečně chaotická, setkají se s lidmi, kteří spíš připomínají přízraky, s nejstaršími moudrými draky i mrtvými v Suché zemi, zemi mrtvých, kde se utkají se zlem.

4, Tehanu

V tomto - původně posledním - díle Zeměmoří se setkáváme s mnohými starými známými na místě, kterým to začalo - na ostrově Gont. Dějem nás provází čaroděj Krahujec, který pozbyl svou čarodějnou moc, Goha (Tenar, Arha), která strávila na ostrově svůj dospělý život a Thera, její osvojená dcera. Děj se odehrává těsně po ukončení pouti Krahujce a Arrena. Bezvládný a vysílený Krahujec je drakem Kalessinem dopraven na Gont, k domku jeho učitele Ogiona Tichého (t. č. již pár dní mrtvého), kde zrovna přebývá Tenar a malé děvče Thera, které se ujala, když ji zmrzačenou popálili její rodiče. Krahujec, který touží skrýt se před světem, aby našel sebe a svou (i když ne již magickou) sílu, přijme návrh Tenar a stává se pasáčkem ovcí na vrcholcích gontských pohoří. Kniha je především o hledání "té", která by měla pomoci dosadit na Roke nového arcimága. V závěru, který končí nadějně jak pro Krahujce, tak pro Tenar, se dozvídáme, že by mohlo jít o Theru, ztracenou "dceru" draků...

ROZBOR KNIHY A ANALÝZA MAGICKÝCH ZÁKONŮ

Pro začátek malý návod, jak na knihu nahlížet - Le Guin vytvořila svět magie, který je zcela odlišný od toho našeho, a to v základních principech. Je to svět vyjádřený pomocí stručných konstatování, sáhodlouhé popisy nejsou vítány. Knihy čítají minimum stránek - přesto se však Le Guin postavila po bok tak slavných jmen, jako je Tolkien, Lewis, a jiní. Čím to? Snad tím, jak řekne, co řečeno být má, ale ve zbytku nechá pracovat vaši fantasii. Možná tím, jak v minimu slov dokázala vypsat barvitý děj. A konečně třeba proto, že její svět, je svět s hlubokými podtexty. Možná se k nim i v dalších řádcích dostanu.

Magie Zeměmoří

Hned základní odlišností od naší magie je fakt, že čarodějové koexistují s "mudly" zcela bez skrývání. V Zeměmoří jsou čarodějové známí, každý ostrov či lépe - každá vesnice má svého čaroděje, který je vážený, protože "těm, kteří nekouzlí" poskytuje ochranu a pomoc při mnohým strastech, jako jsou nemoci, počasí, atd. Čaroděj, pokud se vydá na cesty, nepotřebuje nic krom sebe a své čarodějné hole, která mu dává "punc čaroděje", poněvadž mu nezůstanou zavřeny jediné dveře - každý ho vybaví jídlem, pitnou vodou, šatstvem a čímkoliv dalším, co bude potřebovat. Mág je tedy bytost, která se těší úctě okolí.

----> ČARODĚJOVÉ NEŽIJÍ V UTAJENÍ

Zužme nyní svůj pohled na ty, kteří kouzlí. Jsou to výhradně muži. Ne snad, že by magii neprovozovaly i ženy, ale vysoká magie patří mužům. Ženy se zde vyskytují jen jako vesnické kořenářky a čarodějky, které se zaobírají maximálně nápoji lásky a tím, jak koho uřknout. Ne snad, že by nemohly být mocné, ale v tomto světě jim to není dáno. Celý tento fakt souvisí i s lehce feministickými sklony autorky. Téměř celou ságu jsou muži - mocní čarodějové, respektive Krahujec, nezávislí na ženách, odolávají jim, nepotřebují je, svět Zeměmoří jako by byl světem mužů, vládců a pánů, přesto však přichází jisté vyvrcholení v podobě čtvrtého dílu - Krahujec se vrací ke své Tenar, která ho správně zvolenou taktikou učiní šťastného po svém boku. Obecněji - celé Zeměmoří je závislé na jedné "ženě z Gontu", která by měla přivést k moci nového arcimága. 

----> VYSOKÁ MAGIE JE ZÁLEŽITOSTÍ VÝHRADNĚ MUŽSKOU

V našem světě je běžné, že si můžeme vybrat, kde budeme magii studovat. Volit můžeme z několika kouzelnických škol a samozřejmě i další vyšších studií. V Zeměmoří existuje jen jedna jediná škole - ta na Roke. Možná jich je víc, já však v žádném ze základních třech dílů neobjevila zmínku o tom, že by existovala jiná. Škola Roke je ostrov. Ostrov obklopený tak silnou magií, že když už by jejími ochrannými kouzly proniklo cokoliv nevítaného a zlého, byl by to nejspíš konec celého Archipelu (Zeměmoří). Na Roke je výuka v rukou takzvané "Devítky", ta je zároveň pokládána za elitu magie, ne však nabubřelou. Jsou to většinou moudří, zkušení a mocní mágové. Oné Devítce "velí" arcimág, dalšími pak jsou mistři Pěvec, Větroklíč, Bylinář, Ruka, Proměnář, Jmenovač, Skladebník a Dveřník. Mistr Pěvec vyučuje slavné nápěvy, protože se předpokládá, že každý správný mág (a nejen) musí umět přezpívat všechny slavné příběhy minulosti. Předpokládám však, že by v jeho umění mohly být i různé nápěvy léčitelské. Mistr Větroklíč je samozřejmě počasník. Učí, jak ovládat počasí, ale i to, jak s tímto uměním zacházat - déšť, který vyvoláme, může znamenat sucho jinde. Zároveň je  jeho kompetenci i výuka "námořnictví", protože Zeměmoří je samozřejmě složeno z ostrovů a moří, tudíž je naprosto běžným prostředkem loď. Mistr Bylinář vyučuje jak jinak než bylinářství, mistr Ruka pak nejrůznější druhy iluzí a proměn. Pravým proměnám v jejich celé podstatě vyučuje Mistr Proměnář. Následují tři velmi zvláštní mistři. Prvním je mistr Jmenovač, který sídlí na severu ostrova ve věži. Žáci za ním v omezeném počtu chodí na určitý čas, aby se naučili pravá jména (viz dále). Mistr Skladebník obývá Imanentní háj. U něj se čarodějové učí až přestanou být učedníky a stanou se čaroději. Pokud studia u něj zvládnou, vyslouží si hůl a jsou hotovými mágy. O tom, co se učí v Imanentním háji se můžeme pouze dohadovat. Avšak dvojice skladebník-skladba nám napovídá, že by mohlo jít o jakési umění toho, jak zachovat spletitou sít magie neporušenou. Posledním, devátým, mistrem je Mistr Dveřník. Setkáte se s ním jen ojediněle, hlídá totiž vchod školy. Co nás však naučí je schopnost trpělivost, schopnost důvtipu a schopnost hledat. Pokud některý z Mistrů odejde či umře, sejde se zbytek mistrů a zvolí nového.

Jak jsem již naznačila výše, Roke je školou pro čaroděje - muže. Přichází jako mladí chlapci - v různém věku, aby se stali učedníky, posléze kouzelníky a nakonec odchází na některý z ostrovů jako mágové obdařeni holí. 

Doba studia není nikterak omezena lety. Chlapci studují tak dlouho, jak potřebují. Spí v malých kamenných celách, kde mají jen slamník a v lepším případně okno. Jsou vychovávaní ke skromnosti.

----> JEDINÁ ŠKOLA ZEMĚMOŘÍ JE ROKE, STUDUJÍ NA NÍ JEN MUŽI, VÝUKU ZAJIŠŤUJE TZV. "DEVÍTKA"

Nyní se podívejme na to, jak je v tomto světě funguje magie, jak je užívána a provozována. Zatímco u nás je zvykem používat k vyvolání kouzla, formule či kletby hůlku a jen v případě těch "lepčejších" čarodějů, jako byli lord Voldemort, Brumbál či profesorka Malrinová syrovou magii, čarodějové v Zeměmoří nepotřebují hůlku, protože vše dělají pomocí "syrové magie", i když můžeme jen debatovat nad tím, zda to opravdová syrová magie je. Hůl, kterou mágové vlastní, užívají spíše jen jako důstojný "znak" svého řemesla, i když i skrze ní magii provozují. Například Krahujcův první učitel, velký mág Ogion, který zastavil zemětřesení, užívá při složitější magii svou hůl, která září bílým světlem.

----> ŽÁDNÉ HŮLKY, JEN HOLE A SYROVÁ MAGIE

Celý základ magie leží v "pravém pojmenování". Říká se, že to byl Segoy, kdo vyzvedl ostrovy z moře a vznikl Archipel. Tehdy mělo vše své pravé jméno. Časem však některá z pravých jmen byla zapomenuta, některá nahradila jiná, některá ani nikdy nebyla vyřčena. Teorie magie Zeměmoří tedy tkví v tom, že pojmenujete-li něco pravým jménem, můžete nad tím získat moc a "očarovat to". Je fajn vědět, že ten šutr na zemi je "kámen", ale dokud nevíme, že v prajazyku (hardštině) - psaném pomoci run - se kámen řekne "tolk", nezmůžeme s ním nic. Proto tráví čarodějové tolik času ve věži Mistra Jmenovače. Učí se jména, hledají ztracená, ale učí se také rozpoznat jména těch, kteří svá jména tají. Bez těchto znalostí je mág jen polovičním mágem. Říká se, že téměř všechna pravá jména znají jen draci, protože zde byli již při stvoření.

Nemohu zde nezmínit jednu zvláštnost, a to jsou jména lidí. Každý člověk v Zeměmoří se narodí s určitým jménem. To mu je někdy po desátém roce čarodějem odebráno a je mu sděleno jméno nové, tajné. Tím ho ale nikdo neoslovuje. Krahujec - hlavní hrdina - se tedy nejmenuje Krahujec, to je jen jeho přezdívka. Člověk své pravé jméno prozradí maximálně tak nejlepšímu příteli či manželce. Důvod je nasnadě - znáš-li něčí pravé jméno, můžeš ho ovládnout, jak jsem již napsala výše. Já se tohoto principu držím a neuvádím zde pravá jména hrdinů, ty zjistíte, jen když si knihu přečtete. ;-) Jedinou výjimku jsem udělala u kněžky Tenar, poněvadž v Atuánu platí jiná pravidla, je to takový stát ve státě, navíc ji při uvedení do kněžského stavu bylo jméno odebráno a stala se bezejmenou - Arhou.

I zde se dá spekulovat o hlubším podtextu zamýšleném Le Guinovou. Čím dál tím více se stáváme pouhými "členy davu", naše jméno skoro nikoho a nic nezajímá, ona to pojímá tak, že pravé jméno je to nejryzejší, co člověk může dát. Stále však platí, že zjistí-li si někdo naše jméno, není pak už těžké dozvědět se o nás zbytek a dostat se nám "na kobylku".

Navíc se přece jen říká: "Na počátku bylo slovo,..."

---->  ABY ČARODĚJ MOHL NĚCO OVLÁDNOUT, NESTAČÍ MU MÁVNOUT HŮLKOU, MUSÍ NAJÍT PRAVÉ JMÉNO ONOHO "NĚČEHO"

Přejděme nyní k magickým předmětům. Jak víme, náš svět je plný magických předmětů - hůlek, kamenů mudrců, rozplývavých skříní, pohybujících se obrazů a obrázků, atd. Svět Zeměmoří je na tyto předměty poněkud  chudší, ne snad, že by je opomíjel, jen s nimi zachází opatrně, navíc je to svět prostý. Výše jsme si povídali o holích, ty teď nechme. Zvláštní "moc" mají i knihy, většinou psané runami (například Šest set run hardštiny), poněvadž je v nich skryto to nejpodstatnější pro mága - jména. Nezanedbatelné jsou i klenoty. Například výše zmíněný prsten Erreth-Akba nebo třeba meč potomka Merredova - tedy prince Arrena. Není pochyb o tom, že jak kouzelný prsten tak meč jsou v literatuře oblíbenými motivy. Nedá se však říct, že by zde měly výraznější význam. Kámen, něco, co tady bylo v úplných počátcích. I s tímto si Le Guin pohrává. V první díle se objevuje magický kámen Terrenon, který zná na vše odpověď.

----> MAGICKÉ PŘEDMĚTY ANO, ALE VE SROVNÁNÍ S NAŠIM SVĚTEM JEN STŘÍDMĚ

Střídmé je Zeměmoří na magické tvory. Objevují se v něm typická domácí zvířata jako psi či slepice, obzvlášť je na Le Guinové znát záliba v kozách, které jsou počátkem i koncem příběhu. Dále se v běhu setkáváme i s klasickými zvířaty, které se mohou stát mazlíčky mágu - například havran prvního arcimága. Najdou se však i zvířata nová a zvířata ryze magická. Například malý dráček Harrekki nebo otak - malé zvířatko, které si ochočí Krahujec.

Výrazným motivem, jak už bylo naznačeno výše, se stávají draci. Především nutno podotknout, že mluví. Aby taky ne, když byli na počátku všeho. Dokonce se říká, že narozdíl od lidí umí v prajazyce lhát. Existují také teze, že Kalessin, nejstarší drak, je onen Segoy, který vyzvedl ostrovy z moře.

----> Z MAGICKÝCH TVORŮ VYNIKAJÍ DRACI, JINAK SE OBJEVUJE PÁR KLASICKÝCH A PÁR VYMYŠLENÝCH ZVÍŘAT

Nyní k jakýmsi závěrečným povšimkům. Zvěromagie funguje v Zeměmoří stejně jako u nás, jen se jí neříká "zvěromagie". Čaroděj by měl ovládat kouzlo "trpělivosti", protože magie stojí na principu rovnováhy světa (ekvilibrium).

Vedle Zeměmoří existuje ještě svět mrtvých - tzv. Suchá země ----> palnská nauka = povolání mrtvých do světa živých.

Čarodějové mohou poslat "svou mysl" - něco jako když mi vyšleme se vzkazem našeho patrona.

CITÁTY:

"Abys viděl plamen svíčky, musíš ho rozžehnout ve tmě."

"Hoj rány, uzdravuje nemoci, ale umírající duši nech odejít."

"Aby člověk slyšel, musí sám mlčet."

"Nebezpečí obklopuje moc stejně jako stín světlo."

"Čarodějnictví - to není hra pro potěšení a pro obdiv."

Stvoření Éa:

Pouze slovo v tišinách,

pouze světlo v tmách,

pouze život ve smrti,

toť sokola let hrdý

v pustých výšinách.

Těmito několika verši končím své srovnání našeho světa magie a světa magie Zeměmoří. Přečetla jsem spoustu knih, které pracují s magií, tato se mnou však je od mého dětství, ráda se k ní vracím. Není náročná na stránky, ale nic neopomíjí. Naopak mi nabízí spoustu k "rozluštění". Snad tolik nabídne i Vám.

Pro Lví tlapou

Niane z Libelusie