Kterak Godric Rowenu líbal...

Milí čtenáři,

konečně přinášíme výsledky další minipovídkové soutěže! Jak si můžete spočítat, odpovědí přišlo do redakce pouze deset, o to více si jich vážíme. Navíc jsou všechny rozmilé, komické a mnohdy i romantické!

Jak znělo zadání?

Proslýchá se, že Godric Nebelvír jednou políbil Rowenu z Havraspáru, při jaké příležitosti to bylo?

Pro jednotlivé došlé povídky hlasovalo devět redaktorů, přičemž každé povídce mohl redaktor udělit jeden až pět bodů. Nejvíce bodů tedy bylo čtyřicet. Rozhodli jsme se - protože převaha profesorů byla značná, že oceníme nejlépe hodnoceného studenta a nejlépe hodnoceného profesora.

Takže první místa a symbolickou cenu získávají ---- prosím o fanfáry!

1. místo profesorské - profesorka Betelgeuse Orionis

1. místo studentské - Vicky Charmant

Gratulujeme - ceny doletí během příštích dvou dnů! 

A je tady čas pro vyhlášení nové minipovídkové soutěže. I tentokrát je samozřejmé, že zúčastnit se mohou všichni. Na co se tedy ptáme tentokrát?

Je všem známé, že většina starobylých kouzelnických rodů je navzájem příbuzná a má potomky, kam se podíváte. I zakladatelé naší školy (Salazar, Godric, Rowena a Helga) byli jenom lidé - zamilovávali se, žili spolu, plodili, vychovávali, učili... Není tedy divu, že i jejich potomci jsou rozptýlení po světě. A my se Vás dnes ptáme na toto: NA NAŠÍ ŠKOLE JE MEZI STUDENTY JEDEN (DVA, TŘI, ČTYŘI...), KTERÝ JE POTOMKEM JEDNOHO ZE ZAKLADATELŮ. KDO TO JE, KOHO JE POTOMKEM A JAK JSTE TO POZNALI?

A teď zpátky k Vašim minipovídkám o Godricovi a Roweně:

MICHELLE BLUEFLAME 

Godrik políbil Rowenu po jednom velmi namáhavém dni. Měl ji docela rád, a jelikož byl naprosto na mol - krapet to přepískli s oslavami konce roku - líbal cokoli mu přišlo do cesty. Po políbení Roweny, která taky nebyla naprosto střízlivá, se hned další den dohodli jako dospělí lidé a celou záležitost dál se smíchem rozebírali už jen málokdy. Dlouho k sobě měli jistou náklonnost a touto pusou to tak nějak vyvrcholilo, což se nelíbilo spoustě kolegům a hlavně Salazarovi, kterému se taky málokdy co líbí, ale proti tomuto byl obzvláště; proto byl rád, když se to zase nějak usneslo do starých kolejí. Salazar si však nedal pokoj ani poté a celý zbytek života po nich pokukoval, jestli s něčím nezačínají, možná si někteří mohou myslet, že Rowenu tajně miloval, ale to nikdo neví a ani se nedozví.

NEBELBRACH MECHACHA

Tuto událost by bylo lépe ani nepřipomínat. Jak známo, čtyři přátelé se rozhodli založit Bradavice. Daleko méně je známo, že šlo vlastně o dva páry. Salazar a Rowena se velmi milovali, stejně jako Godric a Helga. Zdálo se, že vše v Bradavicích bude idylické, jenže nebylo. Jednou přátelé cestovali a rozhodli se přespat v hostinci U Poplety. Čarodějnice šly spát, čarodějové ještě chvíli popíjeli. Pak se rozhodli jít spát také. Salazar si ještě odskočil a Godric se zeptal Poplety, kde je jeho a Helžin pokoj. Popleta to samozřejmě popletl a zavedl ho k Roweně, kterou pak Godric vášnivě políbil. Salazara kupodivu zavedl Popleta do správného pokoje. Výsledek? Salazar, když vešel dovnitř a rozsvítil hůlku, je uviděl. Marné bylo vysvětlování. Začal nesnášet Godrika i Rowenu, a protože i Helga se přidala na jejich stranu, také ji. A samozřejmě mudly, neboť popleta byl mudla.

EAN

Vzhledem k tomu, že chytrá Rowena byla krásná a Nebelvír udatný, tak se tomu polibku ani nedivím. Myslím si, že se to byla klasická láska na první pohled.

První pusu si však dali, když se Rowena s Godrikem ocitli ve smrtelném nebezpečí, které na ně připravil slizký Salazar. Všem je známá ta legenda o tom, jak se zakládající čtveřice pohádala a Zmijozel vybudoval Tajnou komnatu. Nicméně jen málo zná tento příběh celý. Salazar zašel tak daleko, že se pokusil své kolegy zabít. Godrikovi strčil do trenýrek tarantuli, oblíbený jezevec Helgy měl drápy napuštěné jedem a pro Rowenu si měl přijít samotný ďábel. Vše nakonec dobře dopadlo a Rowena s Godrikem své vítězství pěkně oslavili.

ALISMA BAILLY FISTO

Godrik Nebelvír byl už od mlada bujný a šarmantní chlapec. Miloval rychlou jízdu na hipogryfech, s radostí kouzlil a ve volných chvílích se bavil okouzlováním děvčat. Tohoto svého zvyku nezanechal ani na cestách, když s otcem projížděl mnohé neznámé země. Jednoho dne se ubytovali v hostinci, objednali si večeři a pozorovali večerní ruch. Godrikovi hned do oka padla mladá dívenka u vedlejšího stolu. Byla to osoba nevídané krásy, její dlouhé havraní vlasy jí sahaly až po pás a modré šaty zvýrazňovaly lákavé křivky jejího těla. Protože však to byl hostinec mudlovský, nemohl si Godrik jen tak k ní přisednout a začít se s ní bavit. Proto si počkal, až se večer chýlil ke konci a hosté se začali zvedat a mířit do svých pokojů. V průchodu u schodů tedy čekal na onu dívku, plánujíce, že ji trošku poškádlí a pak ji paměťovým kouzlem všechno z hlavy vymaže. Když dívenka procházela okolo něj, popadl ji kolem pasu a s rošťáckým úsměvem jí vtiskl polibek. K jeho údivu mu byl opětován a tak mladá dvojice chvíli strnula ve vzájemném objetí. Avšak poté, dříve než se stačil Godrik nadít, odletěl o pět metrů dozadu, slečna na něj vyplázla jazyk a utekla do pokoje. Godrikova pýcha byla poněkud porušena, ale nic si z toho nedělal a na zážitek brzy zapomněl. Teprve o mnoho let později, když založil Bradavice, se při večerní číši vína dozvěděl, že onou škádlivou dívkou byla právě Rowena z Havraspáru...

EVANGELINE JOYCE WYNNE

Jakožto antihistorik nemohu tušit, jak a kdy se rozebíraná situace stala...

Přenesení aktu do současnosti pro mne tedy bylo jasnou volbou. Vzniklá otázka zní následovně: "Jak a kdy se to stalo, že Ladard Nebelvír políbil Johna z Havraspáru?"

Když přehlédneme ojedinělou přítomnost prvně jmenovaného na hradě a přilehlém okolí, nepodloženou vytíženost druhého aktéra, dále i nižší předpoklad přežití při pokusu o políbení vlkodlaka a nepřeberně dalších faktů, na které mi - Merlinžel - nebyl povolen rozkec, jsou informace o čase a způsobu políbení naprosto nepodstatné ve srovnání s tím, že je to SKUTEČNĚ MOŽNÉ!

Z tohoto poznání vyvozuji jednoznačný závěr: návrat do Kruvalu a utužení vlastních mravů je nezbytné!

VICKY CHARMANT (vítězná studentská)

Jestli se tomu dá říkat polibek, nevím, děda, který mi o tom vyprávěl, to spíš považuje za letmou pusu. Kouzelnické pohádkové knížky si kolem této legendy vymyslely spoustu romantických příběhů. Nejpravděpodobnější verzí je podle mě ta nejméně romantická. Ta, která vypráví o slavné chvíli, kdy Rowena z Havraspáru zprovoznila pohybující se schodiště. Prý to schodiště měla vytvářet neuvěřitelně dlouho a z počátku se jí to vůbec nedařilo. Nad zpestřením hradu, které dnes ve většině hluboce proklínáme, tenkrát plesal celý hrad a týden se slavilo. K úspěchu přišel Roweně gratulovat i Godrik Nebelvír, které ji lehce políbil na tvář. Rowena sklopila oči a zčervenala. :-)

BELATRIS NITHELAS MALRIN

Helga z Mrzimoru jen zřídkakdy zabavovala studentům v hodinách nějaké věci, většinou přimhouřila oči, pár minut dobrotivě domlouvala a pak věřila slibu studenta: „Já už to nikdy neudělám.“ Toho dne ale zabavila pohárek s podivným lektvarem nejspíš zakoupeným od toho vtipálka na trhu, který se konal na planině kousek za hradem každou středu. Odložila ho ve sborovně na stůl a někam si odskočila.

Když se vracela, spatřila podivné shromáždění před zavřenými dveřmi sborovny. Salazar s otráveným výrazem se opíral celou vahou o dveře, vedle něj Godric otřásající se zadržovaným smíchem ramenem rovněž bránil dveřím, aby se otevřely.

„Co se...?“ chtěla se zeptat Helga, ale Salazar už jí znuděně skočil do řeči a s úšklebkem začal vysvětlovat. „Rowena si očividně přihnula z nějakého nastrčeného poháru a teď blázní.“

„Jak blázní?“ zašeptala Helga poděšeně.

Godric se rozesmál nahlas a mezi křečemi ze sebe vysoukal: „Líbá všechno, co jí přijde pod ruku.“

Salazar se ušklíbl do široka. „Spíš pod ret.“

„Já měla ten lektvar odnést rovnou k lékouzelníkovi, aby udělal rozbor a zničil ho!“ vyčítala si Helga. „Zrovna Rowena!“ kroutila hlavou, když si vzpomněla a přítelkyniny vznešené odměřené způsoby.

„To bysme ale přišli o všechnu legraci!“ zvolal Godric.

„Jenže nevím, kdy přestane ta věc účinkovat,“ připomněl Salazar.

„Tak otevřete dveře a odvedeme ji na ošetřovnu,“ rozhodla Helga.

„Otevřít dveře? A nechat ji, aby....“ otřásl se Salazar. „Až Rowena přijde k sobě, dá to pořádně sežrat tomu, koho v opojení zlíbá.“

Godric ho plácl do zad a zvolal. „Tak se rozpočítejme, kdo z nás se obětuje. Měsíc protivné Roweny snad přežijem, ne?“ Rozpočítali se, a jak myslíte, že to dopadlo? Rowena nemluvila s Godrikem skoro dva měsíce (snad i proto, že pokaždé, když se setkali, nápadně mu cukaly koutky).

BETELGEUSE ORIONIS (vítězná profesorská)

Godriku!

Jest mi známo jak neznalý ceremonií a dvorních náležitostí ty, bojovník krve živé, jsi, protož jal jsem se ti sovou novinu podat. Zítra načneme slavnostně náš počin, my v doprovodu Merlina vkročíme do bran školy naší. Její křest kouzlem mocným stvrzen bude, při následné veselitbě je však očekáváno od nás galantnosti mužné: ceremonie krve čistých nám velí po úkloně před jeho blahorodím Merlinem rukama si potřást jako bratři, potom ženy, jež s námi v podnik vstoupily, na ústa políbit. Jinak cti nedostojíš!

Salazar

Salazare!

Jakž ty mi radíš ženy líbat? Já mečem hlavy stínat klidně mohu, bude-li tam kýho lotra, ale žena? Helgu ještě možná snesu, ona kyprého je těla, takéto ženy líbat jsem zvyklý. No u Merlina, Rowena? Kdež ústa její vybavím si, žaloudek se mi obrací: suchá jako stará panna! Tu zlíbati nehodlám!

Godrik

Godriku! 

Rci mi: ty náš podnik zhatit musíš? Toliko dřiny a potu za námi leží, poslední krok je před námi. Bez mocných kouzel vše se zhatí, hrad nazjistí ni všickni svatí. Leč tato kouzla Merlin pouze při ceremoniích dozírá, jak tobě to mám vysvětliti? Prostě Helgu i Rowenu políbíš, po tobě i já. My rukama si potřeseme, ženy před Merlinem v úctě kleknou na kolena. Tím stvrzen bude tento obchod. Věčný soulad k nám se přidá. Ani já Rowenu líbat nechci, no jde jen o polibek jediný! Jsme přec dostatečně mužní by toto dílo smysly naše snesly.

Salazar

Salazare!

Já zhatit nic nechci, vždyť znáš mě přec. Tak posilním se na to mocným lokem z placatice - poté snad zatemní se má palice... Ale věř, že poprvé a naposled to bude, co já Rowenu políbím!!!!

Godrik

ANSEIOLA RENINE RAWENCLAV

Bylo to jednoho letního dne, slunce se právě sklánělo k obzoru a Rowena seděla zamyšlena u jezera. Dlouhé havraní vlasy jí vlály ve slabém vánku, stejně tak splývavé světle modré šaty. Bylo nezvyklé ji takto vidět, bez diadému, bez obvyklé masky neprostupného ledu. Právě tehdy k ní Godrik pocítil cosi hřejivého. Přistoupil k ní a vtiskl jí na rty letmý polibek. Neřekla na to nic, jen v odpověď nasadila neprostupný výraz. Godrik se zalekl, čekal od ní hněv, strach, odmítnutí, opětování polibku … něco. Zmaten tedy odešel a Rowenu zanechal jejím zděšeným myšlenkám, které nedávala nikterak znát. 

Ještě mnohokrát tam sedávala, snad se jí v očích zračil i smutek, že tenkrát nevěděla, co udělat. Avšak Godrik už nikdy nepřišel; raději vzplanul láskou k Helze, u které vždy věděl, na čem je.

SOPHIA GLIS GLISOVÁ

Za starých časů nerozvážné mladosti krátili si Velcí Zakladatelé dlouhou chvíli různými ošemetnými hrami. Jednoho večera hráli na fanty a vznešená Rowena, na kterou vyšlo, že má třikrát obeskákat dokola celou Velkou Síň na levé noze, musela odevzdat svůj kouzelný diadém. Aby ho vykoupila, neměla jinou možnost, než třikrát políbit mladého Godrika. Později se o tom vyprávěly různé zkazky, mimo jiné že Nebelvír seslal na Rowenu klopýtavou kletbu, protože si netroufal vyjevit jí svou tajnou lásku. Jisté je, že slečna z Havraspáru se pak nikdy neprovdala a zasvětila svůj život magickým vědám.