Filius Orionis obyvatelem Godrikova Dolu!

Již od neděle je profesor Orionis majitelem poměrně neskromného pavlačového domku Na Rozcestí – což je mimochodem volba vskutku trefná, uvážíme-li, že je profesor zlými jazyky obecně označován (díky své šéfredaktorské pozici v Denním věštci) za „pavlačovou drbnu“. 

Právě tento trefný příměr mě potom přivedl na nápad, abych se k němu ihned vnutila na návštěvu a abych – též jako správná pavlačová drbna – vše omrkla. Bratr mě netrpělivě vyhlížel na samých hranicích svého pozemku, a ještě než mě dovedl ke dveřím domku, musela jsem si pořídit desítky fotografií toho „úchvatného sídla“, abych je následně mohla „ukázat všem společným známým“. Filiusovo přání tu tedy splním – ovšem nakonec jsem se rozhodla zveřejnit fotografii jedinou – jedinou, na které Filius nepózuje a tím ji nekazí…

Po obhlídce zahrady jsem byla k mé radosti pozvána i do domu, kde jsem měla tu čest usadit se na dřevěnou lavici – dosud jediný kus nábytku v místnosti – a Filius mi galantně nabídl šálek čaje ze svého zbrusu nového čajovaru. Mezi klábosením a příjemným drbáním všeho a všech jsem mu dokonce stihla položit i několik otázek, které vám tu nyní mohu předložit. Nejprve ovšem předložím ještě jednu fotografii, kterou pořídil můj skrytý fotoaparát vyslaný ke stropu místnosti – abyste tak exkluzivně mohli spatřit to, co jsem uvnitř domu viděla já na vlastní oči.

Tedy Filiusi, krásný dům! Také bych takový brala… Kolik že tě už stál, i včetně všech výdajů kolem?

- otevře účetní knihu - Nu, 279-6-17 za nákup domu, pak srpec na přemalování, 2 galeony na lavici, abych se na podlaze při sezení nenastydl, tři figuríny pro pohodlné stání v domě, 8-7-0 za čajovar, abych měl hostům co nabídnout… A ještě jsem investoval galeon do části domácího skřítka, tudíž kolem a dokola je to velice mnoho. 

Počkej, jak do části domácího skřítka? To mi chceš říct, že tu máš někde třeba jen nohu?? - zděšeně se rozhlíží - 

Nene, noha je moc velká, já investoval pouze do jeho sedmnáctiny, ovšem blíže bych to nerad rozváděl. A hlavně prosím tě neotevírej ten čajovar!!!

- znechuceně odloží hrnek, který drží v ruce, na podlahu za sebe - Dobře, díky! No, tedy, bude to asi tak 300g? Tak na to mít asi nikdy nebudu… Plánuješ tu aspoň nějaké večírky?

Pokud se zdá, že mám dostatek financí k zakoupení čarofonu, občerstvení, skřítků v celku a dalších nezbytností k pořádání takovýchto akcí, pak se pleteš. Nicméně ve vzdálenější budoucnosti toto pochopitelně nevylučuji.

No, nevadí, tak ono posedět na lavici taky není k zahození… Já si rozhodně nestěžuju! Aspoň tu máš pořádek, že… Ovšem, hm! Ty tu opravdu máš pořádek! Naučil ses uklízet? Nebo… no, neříkej mi, že to ta sedmnáctina skřítka!

Ano, zatím uklízím sám a je to opravdu dřina… Nejhorší ze všeho je zametání pod lavicí!

Tedy, žasnu! Ještě mi pověz, jak vycházíš se svými sousedy, manželi Reninovými? Nebojíš se žít v tak těsné blízkosti upírů?

Nu, samozřejmě se snažím s nimi vycházet co nejlépe (co kdybych někdy potřeboval namlít mouku, že) a s potěšením mohu konstatovat, že si prozatím nemám na co stěžovat. 

Na noc zamykám a přes den se doma nebojím o nic víc než třeba ve sborovně.

No, pravda, ale stejně, máš to tu celé takové prosklené… asi ti dám k Vánocům česnek. Kolik času tu vůbec hodláš trávit? Každou noc, nebo se budeš pak během roku raději zdržovat na hradě? Ono přeci jen to neustálé ježdění sem a tam, to musí být jistě únavné…

To vůbec, na spojení hradu a Dolu si nemohu stěžovat, není to o moc časově náročnější než přemisťování do Prasinek. Tudíž ještě uvidím, nechci to nijak lámat přes koleno, bude vždy záležet na té které večerní či noční náladě. I když znáš to, když je něco nové, tak si to musíš okoukat… Takže dnes budu spát na lavici.

Aha, tak to tedy přeju pěkné poležení! - snaží se zadržet smích, ale moc se jí to nedaří - No a já už zase půjdu, trochu mě z té lavice tlačí zadek… Tak se měj a dobrou noc!

Pro Lví tlapou

Betelgeuse Orionis