Cestomagie II. - Irsko

Vážení cestující!

Vítáme vás na palubě našeho létajícího koberce určeného speciálně pro potřeby redakce Lví tlapou. Pohodlně se usaďte a uposlechněte doporučení kobercových skřítků. Pokud by vám bylo trošku horko, neotevírejte okénka, jistě se budeme nacházet nad Dračími horami a vzhledem k tomu, že je právě obdoba „drakování“ (= tokání), se mohou některé námluvy trochu vymknout kontrole.

Naše dnešní cesta nás zavede do Irska – zelené země plné zelené trávy, zelených stromů, zelených čtyřlístků a v neposlední řadě skvělého a neméně zeleného irského famfrpálového týmu. Držte si hůlky, právě odlétáme!

Irsko po našem, Éire v irském jazyce bylo původně součástí Velké Británie. Mudlové se však počátkem 20. století nepohodli a došlo k velkému konfliktu, včetně boje o irskou nezávislost. Ta byla nakonec prosazena, přesto stát, jaký známe dnes, vznikl až v roce 1949.

A jaký je Irsko stát? 

- rozhlíží se po cestujících -

Nikdo? Samozřejmě, že ostrovní. Sousedí pouze s Velkou Británií a pak už jenom s mořem, mořem a mořem. Žádné velké hory zde nečekejte, nejvyšší vrchol má něco málo přes 1000 m n. m. Doufám, vážení cestující, že jste se naučili sušící kouzlo. Kdo ho neumí, může ještě trénovat, bude ho totiž potřebovat. V Irsku prší dva dny ze tří a teplota tu je příjemných 15 °C v letních měsících. No není to úžasné? 

- zasní se a představuje si svoji krásnou hypogrifskou farmu někde v Irsku -

Kde jsem to přestala…? Ano! Ačkoli Irsko patřilo království, dnes je tu republika a v ní prezident – něco jako král, ale bez koruny. V Irsku ovšem tento post zastává žena Máire Pádraigín Bean Mhic Ghiolla Íosa – krásné irské jméno, že? Pro naše účely nám bude stačit její formální jméno Mary Patricia McAleese.

Irsko se dělí na čtyři provincie: Connacht, Leinster, Munster a Ulster. A provincie se dělí na menší celky – hrabství. 

- mávající ruka někde v pravém horním rohu několikapatrového koberce - 

No, ano, copak? Jaké je hlavní město Irska? U Merlina, vy to nevíte? Přece Dublin (Baile Átha Cliath), ale o něm dnes ještě budu mluvit… A právě jsme obdrželi pokyn od kapitána, že se blíží přistání. Takže si přidržte vše, co by vám mohlo uletět. Sejdeme se v Irsku!

Dia dhuit! Vítejte v Irsku! Doufám, že jsme přestání všichni přežili a můžeme se vydat na první výpravu. 

A jak jsem slíbila, naše první zastávka je v hlavním městě Irska. Dublin má svoji tisíciletou historii a na jeho území se dříve zdržovali Vikingové (mudlové, kteří rádi bojovali) a Keltové (ti o kouzlech něco málo věděli). Pro mudlovské vědění byl důležitý rok 1592, kdy zde královna Alžběta I. nechala postavit Trinity College, která má dodnes velkou prestiž. 

Významnou památkou je katedrála Christ Church, která je nejstarší budovou v Dublinu (původně z 11. století). Našince jistě zaujme, že v prostorách této katedrály se ženil Egonn McVoy – současný ministr kouzel pro Irsko. Vzhledem k tomu, že jeho žena je mudla, byla jejich svatba přísně utajovanou akcí. Takže to bylo „veřejné tajemství“. +usměje se+

Další úchvatnou památkou je dublinský hrad, vystavěný ve 13. století. Ve sklepení tohoto hradu bylo v první polovině 19. století sídlo ministerstva kouzel. Avšak se vznikem nových odborů se asi po sto letech všichni úředníci museli přestěhovat.

17. března se v Irsku (a nejen zde) slaví svátek sv. Patricka. V Dublinu jsou oslavy velice intenzivní a podívaná opravdu stojí za to. 

Slyšeli jste někdy o Rock of Cashel? Ne, tak se držte, právě tam vyrážíme.

Jak všichni vidíme, jedná se o skálu, na které se nachází menší hradní komplex. Najdeme zde zachovalé ruiny katedrály, kostela i hradu. Vše je obklopeno hřbitovem s dochovanými keltskými kříži. 

Jak vidíte, kromě mudlovských turistů je tu celkem klid, ale to jen díky prázdninám. Přes školní rok hrad funguje jako pobočka kouzelnické školy a konkrétně tu najdeme velkou laboratoř pro lektvary a řádně schované skleníky na bylinky. 

A teď trocha přírodních krás. Dolmen Polnabrone se nachází v oblasti Burren a jedná se o náhrobní kámen. Přijde vám to povědomé? Ano, ano, podobnou krásu mají ve Velké Británii – zde se tomu říká „Malý Stonehenge“. Připadá vám to jako stůl? Chyba, to není stůl! Rozhodně na něm nikdo nikdy neobědval – i když, co my víme? Jedná se o portálový dolmen, který sloužil jako vchod do hrobky. V době, kdy se zde pohřbívalo, byl tento útvar celý v zemi a připomínal kopeček. Ploché stojící kameny tvořily stěny hroby a vodorovná deska nahoře držela zeminu, aby se nesesypala.

A v oblasti Burren ještě chvilku zůstaneme. Přemístíme se k Mohérským útesům. Cože? Ale žádné Moravské útesy – Mohérské! Ano. - a skupinka se přemístí právě TEĎ - 

Prosím všechny, aby se drželi daleko od kraje. Nerada bych tu někoho lovila z té vody. Sice máme teplo, ale ta voda není nic moc a na pořádnou rýmu by to stačilo. Takže se držte u mne. 

Jak možná víte, nacházíme se na pobřeží Atlantského oceánu. Vidíte, jsou tu spousty a spousty mudlů, takže absolutní utajení! Celé útesy mají několik kilometrů a můžete se nacházet ve výšce až 200 m. Skalní prostory jsou občasnou ubikací pro různé druhy ptáků. 

Vydržíme tady až do západu slunce. To budou útesy nejkrásnější.

Máme tady večer. A co budeme dělat večer? Ne, spát tedy rozhodně nejdeme. Navštívíme druhé největší město Cork. 

Město se nachází na několika ostrovech, takže funguje jako mudlovské přístavní město. Ostrovy se nachází nedaleko ústí řeky Lee do moře. V minulosti město trpělo nájezdy Vikingů a mudlové ho znovu a znovu budovali.

Toto město je však centrem kouzelnické populace. Nedaleko odtud je prestižní vysoká kouzelnická škola, kde se vzdělávají především bystrozorové a odborníci přes lektvary. Stejně tak je tu rodinné sídlo současného ministra kouzel – samozřejmě nikdo neví přesně kde. 

A jaká by to byla cesta do Irska, kdybychom se nepodívali do pravé irské hospody? Takže postupujte směrem vpřed, mějte na paměti utajení a doporučuji jen jednu pintu irského piva - nerada bych vás táhla ke koberci.

- všichni velice nenápadně vejdou a posadí se k volnému stolu, který je jako zázrakem rezervován pro ně -

Dnes večer se tu koná představení irské hudby a tance. My uvidíme skvělý tanec Step.  Stepové tance se po zemi rozšířily během 18. století, kdy obyčejní taneční mistři chodili od vesnice k vesnici a učili obyčejné lidi taneční kroky za zvuku houslí nebo dud. 

Irská hudba je velice oblíbená po celém světě. K tradičním nástrojům patří housle, flétny (obyčejné dřevěné flétničky i zobcové), buben (kozí kůže natažená na dřevěném rámu) či harfa, která je symbolem Irska. A teď už pšíít a vychutnejte si pravé irské rytmy.

A naše výprava tím pomalu končí. Sice jsme nestihli všechno zajímavé, ale co nadělám, náš čas je hooodně drahý. Máte sebou galeony navíc? Že jste je všechny utratili? Tak to máte smůlu. Doporučuji vám se vydat po Irsku na vlastní pěst a navštívit zbytek irských krás. A teď honem ke koberci!

- spokojená výprava se vydává ke koberci -

Pro čtenáře LT

SDM